Úvodní stránka > První pomoc u dětí

První pomoc u dětí

Milé maminky,

doufáme, že žádnou z těchto rad nikdy nebudete potřebovat. Pokud by se ale cokoliv přihodilo, měly byste vědět, jak postupovat při poskytnutí první pomoci.

Nezapomeňte přizpůsobit dechové objemy a hloubku kompresí věku dítěte. Nepřerušujte resuscitaci.

ZÁSTAVA DÝCHÁNÍ A KREVNÍHO OBĚHU

nedýchá
je bledé nebo namodralé
nereaguje na bolestivé podněty
nepřítomnost krevního oběhu
Nejsou-li přítomné "známky života" či máte-li jakékoliv pochybosti, vždy resuscitujte.

Jak postupovat?

zajistíme bezpečnost dítěte
zjistíme reakce dítěte - jemně jej stimulujeme a hlasitě se ptáme, zda-li je v pořádku
pozor na třesení dětí s možným úrazem krční páteře.
pokud dítě odpoví, či se hýbe, ponecháme dítě v pozici, v jaké jsme jej našli. Je-li to potřebné, zavoláme pomoc.
pokud dítě neodpoví, uvolníme dýchací cesty - nejlépe v pozici na zádech. Zkontrolujeme, jestli dítě dýchá - díváme se, posloucháme.

Jestliže dítě nedýchá

odstraníme eventuelní překážku z dýchacích cest
položíme si kojence na levé předloktí (větší děti předkloníme) a dáváme údery hranou dlaně mezi lopatky. U větších dětí i komprese nadbřišku a hrudníku.
jsou-li dýchací cesty volné, zahájíme resuscitaci.

Umělé dýchání

zakloníme hlavu, čím menší dítě, tím menší záklon hlavy
provedeme 5 záchranných vdechů a sledujeme reakci dítěte (kašel). Svědčí o přítomnosti krevního oběhu.
U dítěte i kojence trvá vdech 1-1,5 sekundy.
po 5 neúspěšných pokusech o vdech, přejdeme ke kompresím hrudníku
u novorozenců a kojenců přikládáme svá ústa na otevřenou dutinu ústní a nos zároveň
u dětí a dospělých provádíme dýchání z úst do úst při současném uzavření nosu postiženého palcem a ukazovákem jedné ruky
novorozencům a kojencům vdechujeme pouze obsah svých úst. Ostatním dětem vdechujeme takový objem, aby pohyby hrudníku byly dostatečné, 2-2,5 cm.

Nepřímá srdeční masáž

jeden zachránce: 30 kompresí, 2 vdechy
dva a více zachránců: 15 kompresí, 2 vdechy
v resuscitaci pokračujeme dokud se neobjevují známky života, do příchodu odborné pomoci, do úplného vyčerpání
pokud dítě začne během resuscitace spontánně dýchat, ale přetrvává bezvědomí, přetočíme dítě do stabilizované polohy

Technika kompresí

u kojence: 2. a 3. prstem u jednoho zachránce, obejmutí hrudníku, a pak komprese palci u více zachránců.
u větších dětí: je jedno, jestli se komprese provádějí jednou rukou, či dvěma.
místo pro komprese: 1 prst nad spojnici oblouků žeberních, do hloubky 1/3 výšky hrudníku. Frekvence je 100 kompresí za minutu
komprese u dítěte: malíkovým valem dlaně, či jen jeho částí

Jak poznám, že je dítě při vědomí?

kašle, polyká, udělá aktivní pohyb – např. pohne rukou

Kdy volat záchrannou službu?

když dojde ke změně stavu vědomí (dítě je bez zjevné příčiny apatické - tj. netečné, ospalé, lze ho špatně probudit ze spánku, je „hadrovité“- tj. má povolený svalový tonus….)
při změně charakteru dýchání ( dítě zpočátku dýchá rychle, namáhavě, poté už nemá sílu a dechy se zpomalují)
křeče
opakované zvracení a průjmy
vysoká teplota, která po lécích neklesá (teplotu 40´C je třeba zkonzultovat, po lécích by měla klesnout)
alkohol, intoxikace ( = otrava) Pokud dítě snědlo nebo vypilo něco jedovatého, je důležité vzít s sebou např. krabičku od léků, obal od čistícího prostředku…, popř. zvratky.
pokud je nutná resuscitace, tak jsme-li sami, nejprve 1 minutu resuscitujeme a pak teprve voláme záchrannou službu (jinak volá službu pomocník okamžitě)

Musíme poskytnout první pomoc za všech okolností?

ze zákona mají povinnost poskytnutí první pomoci pouze všichni zdravotníci (lékaři, sestry…), u laiků je pomoc dobrovolná. Nezapomeňme ale, že do kritické situace se můžeme dostat kdykoli my sami nebo naši nejbližší, nebuďme tedy lhostejní…..
pomáhat nemusíme, jestliže bychom byli sami ohroženi – např. při autonehodě na silnici je třeba opatrnosti, aby zachránce rovněž nesrazilo auto
při zasažení el. proudem je třeba nejprve zbavit postiženého kontaktu s el. proudem, jinak hrozí úraz i zachránci (tj. odstranit zdroj předmětem, který nevede proud – např. dřevo, plast, nebo vypnout přívod proudu – hlavní jistič)
není povinností pomáhat tam, kde nám hrozí např. nákaza (př. přenos viru HIV krví)

Kdy začít s resuscitací?

dítě nedýchá
je bledé nebo namodralé (to znamená, že krevní oběh se zastavil)
nereaguje na bolestivé podněty
máte-li jakékoliv pochybnosti, vždy resuscitujte.
je klíčové jednat bez odkladu, rychle, neboť člověk vydrží bez kyslíku pouze cca 4 minuty

Jak provádíme resuscitaci?

rozhlédneme se, zda nám nehrozí nebezpečí
zavoláme další osobu na pomoc
lehce postiženým zatřeseme s otázkou „Jsi v pořádku?“, dítětem netřeseme prudce (může mít poraněnou krční páteř po pádu ze stromu, z kola apod.)
zjistíme, zda dítě dýchá – díváme se na pohyb hrudníku a bříška, v tichu dech slyšíme, na tváři cítíme proud vydechovaného vzduchu
velmi opatrně ho otočíme na záda, provedeme záklon hlavy tak, že zatlačíme za bradu směrem vzhůru (tlačíme na kost, nikoli na měkkou část pod bradou – zvláště dětem bychom tím mohli ublížit), otevřeme dítěti ústa; kojence příliš nezakláníme – stačí plenka složená pod rameny

uvolníme dýchací cesty, je tím myšleno rychle se podívat do úst a ihned odstranit překážku, je důležité zaraženě nezírat do úst a neztratit tím cenné vteřiny. Pokud se dítě topilo, nesnažíme se vylévat vodu z plic!!!!, je to zbytečné a okamžitě zahajujeme resuscitaci.
první vdech nepřehnat, neudělat ho příliš velký, raději začít pomalu s málo vzduchem, sledovat jak se zvedá hrudník a postupně přidávat vzduch
začíná se s 5 vdechy za sebou, jemně, nicméně hned, bez odkladu
30 x stlačíme hrudník (masáž srdce) a 2 x vdechneme (každý vdech trvá vteřinu, pomůcka: řekneme-li „jednadvacet“, trvá to zhruba tu vteřinu, pak opět 30 x stlačíme hrudník a 2 x vdechneme a tak stále dokola
pokud jsou zachránci dva a mohou se střídat, pak se provádí 15 stlačení a 2 vdechy
rozdýchá-li se postižený, otočíme ho na bok do stabilizované polohy, dítě zapřeme polštářem, aby se nepřekulilo a přikryjeme (je potřeba zabránit ztrátám tepla – malé děti ztrácejí hodně tepla hlavou!!! )
pozn.: užitečný je nácvik, kdy zkoušíme klepat tak, abychom klepli 100 x za minutu, to nám pomůže lépe odhadnout, v jaké frekvenci máme stlačovat hrudník (tj. jak rychle vlastně kompresi provádět); pokud opravdu nemáme odhad, je vždy lepší komprese poněkud rychlejší než pomalejší
resuscitace se nepřerušuje

Kdy přestat s resuscitací?

po 30 minutách oživování, které nevedlo k výsledku.

Musíme mít ale na paměti, že chlad chrání mozkové buňky až 40 min., tzn. že pokud

jsme dítě např. vytáhli ze studené vody, doba resuscitace se prodlužuje.

jsme-li již naprosto vyčerpáni

Jak postupovat u kojence?

na začátku 5 x vdechneme, to je stejné jako u větších dětí, u novorozenců dýcháme do úst a nosu zároveň
vdechneme však pouze obsah svých tváří (více vzduchu by bylo příliš)
vdech trvá 1 – 1,5 vteřiny, sledujeme zvedání hrudníčku
je třeba dýchat poněkud rychleji: jakmile klesne hrudníček, hned zase dýchnout, člověk zůstává nakloněný nad dítětem, nezvedá se mezi vdechy

Co dělat, když se dítě dusí?

jestliže je dítě schopno komunikace, kašle, povzbuzujeme ho ke kašlání, ale ještě ho neplácáme do zad. Podíváme se do úst a jestliže tam je překážka, odstraníme ji – provedeme rychle, každá vteřina hraje roli, do úst zbytečně nezíráme.
až když není schopno odpovědět, mluvit, začne modrat, pak teprve 5 x udeříme prsty (ne celou dlaní) mezi lopatky. U kojence si sedneme, položíme si ho bříškem na koleno na naše levé předloktí, hlavička směřuje dolů a pravou rukou provádíme údery. Větší děti předkloníme.
„nebušíme“ přehnaně silně, dáváme pozor, aby úder směřoval skutečně mezi lopatky a nebyl zasažen krk či spodní část zad (hrozí pohmoždění)
pokud údery nepomohly, můžeme u dětí starších 1 roku provést kompresi nadbřišku: pěst palcovou stranou vtlačujeme mezi pupík a mečovitý výběžek hrudníku, postiženého zezadu přitom jakoby objímáme
uvolní-li se dýchací cesty, provedeme 5 vdechů